SMUTÉNKA NAPLNĚNÁ PO OKRAJ
17.11.2023
ta chvíle, kdy se rozhodneš udělat tu věc…
pak stojíš u dveří, které se neotevírají… a marně se ptáš proč…
možná je ta druhá strana zraněná tak moc, že se bojí postavit se tváří v tvář té výzvě…
a proto, odpouštím si to, odpouštím si, čím jsem se vůči Tobě kdysi dávno provinil…
odpouštím si to provinění a přeju Ti hodně štěstí!
sebrat všechnu odvahu, vzít kytku a jít se omluvit za to způsobené dávné zranění, které se ozývá čím dál silněji a touží po usmíření, po rozpuštění…
pak stojíš u dveří, které se neotevírají… a marně se ptáš proč…
možná je ta druhá strana zraněná tak moc, že se bojí postavit se tváří v tvář té výzvě…
a možná o to jen nestojí, svoji bolest dávno pochovala hluboko v sobě…
a když je toto jezero bolesti mezi nimi příliš veliké, ani vážka ho nepřeletí…
učinil jsem pro usmíření vše, co jsem mohl, avšak na druhé straně jezera zůstává ticho…
i takto je to v pořádku, nezbývá, než se s úctou poklonit a odejít…a proto, odpouštím si to, odpouštím si, čím jsem se vůči Tobě kdysi dávno provinil…
odpouštím si to provinění a přeju Ti hodně štěstí!
